Nabídka studia teologie

Institut ekumenických studií

pátek 23. listopadu 2012

Kauza Bezák a kolegialita slovenských biskupů (2. část)

Druhá část pracovní verze rozsáhlejšího textu, kterou jsem sepsal ve dnech 20. - 23. listopadu 2012 ke kauze odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka. Text jsem původně psal pro časopis Getsemany.
V redakčně upravené podobě (s ohledem na příliš velký rozsah) vyšel text v prosincovém čísle Getseman s názvem Kauza Bezák a slovenští biskupové.

Jednotlivé části:
1. Obvinění z podpory homosexuality
2. Obvinění z finančních ztrát
3. Trapná tisková konference a papežův list
4. Ambice a kariéra arcibiskupa Zvolenského
5. Dědictví schopného agenta Jána Sokola
6. Nebezpečí jménem Bezák

 
Obvinění z finančních ztrát

Zřejmě dalším z pokusů o diskreditaci arcibiskupa Bezáka byly dva články na blogu známého komentátora vatikánského dění a zákulisí, italského novináře Sandro Magistra (nar. 1943). S odvoláním na zprávu z apoštolské vizitace uvedl ve svém článku z 20. září 2012 jako jeden z hlavních důvodů Bezákova odvolání údajnou ztrátu ve výši 600.000 eur, kterou měl způsobit.1 Za zmínku stojí i skutečnost, že ve svém článku Magister potvrzuje autentičnost 11 otázek, které Bezákovi zaslal dne 3. května kardinál Marc Ouellet (nar. 1944), prefekt Kongregace pro biskupy. V nich se rovněž objevily otázky na paní Húščavovou a firmy Ninett a Hanalex, o nichž Magister píše.

Podla Magistra reagovala apoštolská vizitace, vedená litoměřickým biskupem Janem Baxantem (nar. 1948) ve dnech 22. ledna až 1. února 2012, právě na pochybnosti o hospodaření Bezákova předchůdce Jána Sokola. Zahájené vyšetřování, iniciované právě Bezákem, se podle Magistera prý nakonec obrátilo proti němu. Zajímavá může být především zmínka, která v podstatě potvrzuje správnost obvinění vůči Sokolovi. Prý, podobně jako jiní arcibiskupové z oblasti vlivu sovětského impéria, nedůvěřoval novým státním orgánům a z obavy před případnými dalšími konfiskacemi svěřil část peněz, získaných z restitucí a z darů ze zahraničí, do „ochrany“ vatikánské banky, resp. Institutu pro náboženská díla (IOR), jak se tento úřad oficiálně nazývá. Mimochodem je to přesně ta instituce, která je v posledních letech opakovaně kritizována kvůli neprůhlednosti finančních transakcí a spory o dohled nad ní jsou zřejmě v pozadí jak sporů uvnitř Vatikánu tak také nedávných úniků papežských dokumentů, tzv. Vatileaks.2 Podle Magistra sice už v kontextu dnešní politické situace nepovažují vatikánské úřady takové jednání za ospravedlnitelné, nicméně šetření slovenského nuncia arcibiskupa Mario Giordana (nar. 1942, v březnu 2008 nahradil odvolaného Nowackého, o kterém jsem se již zmínil) prý neprokázalo, že by se arcibiskup Ján Sokol nějakým způsobem osobně obohatil. Těžko říct, zda se toto šetření týkalo i finančních nesrovnalostí, které zjistil audit provedený arcibiskupem Bezákem. Sám Bezák se v jednom z rozhovorů v únoru 2010 zmínil o svém záměru zprůhlednit finanční záležitosti v arcidiecézi a svěřit jejich vedení ekonomicky vzdělaným lidem, jeho předchůdce totiž rozhodoval o všem, včetně ekonomiky a kromě oficiálních účtů měl ještě peníze jaksi „bokem“ neboli „v šuplíku“ (jednalo se prý „o milióny“).3

Když jsem před časem o této věci mluvil s jedním českým historikem, který je obeznámen s archivními prameny, potvrdil mi nejenom zřejmou spojitost kauzy Bezák se zákulisními boji ve Vatikánu, ale především provázanost nejasných finančních transakcí v souvislosti s církevní podporou neoficiálním aktivitám před rokem 1989. V době polského papeže prý byla tato podpora zvlášť výrazná v případě Polska a některé transakce se mohly uskutečnit i díky kontaktům prostřednictvím slovenské církve. Zajímavé je, že o těchto kontaktech a transakcích měla informace i komunistická Státní bezpečnost, jejíž archivy prý i do budoucna mohou přinést zajímavé informace k tomuto tématu. To je však otázka dalšího studia a z kauzy Bezáka je zřejmé, že současné vedení katolické církve nemá zájem o prošetření a zveřejnění těchto záležitostí.

Každopádně z článku Magistra je zřejmá snaha o ospravedlnění odvolání arcibiskupa Bezáka. Osobně se domnívám se, že tento řízený únik z tajné vizitační zprávy byl určen především světovému publiku, neboť kauzu několikrát zmínil jiný respektovaný vatikánolog John L. Allen, Jr. (nar. 1965), americký novinář z National Catholic Reporter, čímž na ní upozornil světovou veřejnost (viz k tomu stručně na blogu Svet kresťanstva). Na Slovensku vzbudila Magistrem zveřejněná obvinění z údajné vizitační zprávy pochybnosti, jak o její pravosti tak také o úmyslech autorů. Většina aktérů se však s odvoláním na mlčenlivost odmítá vyjádřit. Zareagovala pouze v komentáři zmiňovaná spolupracovnice arcibiskupa Bezáka, Anna Húščavová, která zveřejněné informace označila za lživé.4 Sandro Magister sice v dalším článku (z 1. října 2012) zveřejnil překlad části dopisu Húščavové, ale svá obvinění v podstatě zopakoval znovu.5

Húščavová se mimo jiné hájila tím, co jsem napsal ve svém minulém článku, že arcibiskup Bezák usiloval o zeštíhlení celého aparátu a tedy o úspory s ohledem na výrazné změny v rozsahu arcibiskupství v roce 2008 (srovnání stavu před reorganizací a po ní viz mapy ZDE). Rozsah i počet kněží se totiž oproti původnímu stavu snížil zhruba o dvě třetiny, stejně tak i zdroje, proto bylo třeba snížit i náklady na správu. Ján Sokol tuto situaci neřešil, takže nepopulární opatření v podobě propouštění a restrukturalizace připadlo na jeho nástupce. Arcibiskup Bezák se navíc snažil o další aktivity, které měly nejenom zajistit arcibiskupství zhodnocení majetku a případně další příjmy, ale i otevřít církev víc veřejnosti. Mezi takové aktivity patřilo například zřízení restaurace Galérie v prostorách arcibiskupství (otevřena byla v únoru 2012), na jejíž rozběhnutí poskytlo podle Húščavové trnavské arcibiskupství půjčku 60.000 eur firmě Ninett, jejímž je arcibiskupství 100% vlastníkem. Média spekulují, zda výše zmíněná ztráta v údajné hodnotě 600.000 eur nemohla vzniknout chybou právě z této půjčky. Pozoruhodné je také to, že půjčka prý byla poskytnutá až po provedené apoštolské vizitaci. Dočasný administrátor trnavské arcidiecéze Ján Orosch (nar. 1953) nově otevřenou restauraci ihned po převzetí úřadu nechal zavřít, čímž zřejmě skutečně dojde ke ztrátám kvůli předchozím investicím do rekonstrukce prostor bývalé jídelny. Osud restaurace postihl koncem září 2012 také Galérii Trnavské arcidiecéze, která byla otevřena v dubnu 2011.6 Plánované zpřístupnění arcibiskupské zahrady už arcibiskup Bezák realizovat nestihl.

Sandro Magister jen okrajově zmínil, že apoštolská vizitace zjistila „neméně závažná selhání“ naukového a disciplinárního charakteru. Nic konkrétního však neuvedl. Skoro by se mohlo zdát, že je to jen taková fráze, která se dá použít téměř na kohokoliv, jehož názory nejsou zcela konformní. Nevím o tom, že by někdo v Bezákových vyjádřeních nalezl nějaké závažné odchylky od učení církve. Např. v odpovědi na 11 otázek z Kongregace pro biskupy, kde byl Bezák dotazován i na své názory ohledně celibátu, eutanazie, potratu, kněžství žen a předmanželských vztahů, připomněl svojí dlouholetou učitelskou činnost v oboru morální teologie. Pokud by měl v uvedených otázkách pochybné názory, uvedl Bezák, jistě by neunikly pozornosti. Zároveň znovu ve stručnosti ve své odpovědi potvrdil svůj postoj k těmto tématům, který není v rozporu s učením církve.

Obvinění z finančních machinací nebo dokonce ztrát se zdá být ještě pochybnější a účelovější než obvinění ze spolupráce s lidmi „pochybné pověsti“. Jsem zvědav, zda se ještě dočkáme nějakých nových obvinění. Samozřejmě nemůžeme zcela vyloučit variantu, že za Bezákovým odvoláním se skrývají nějaké závažné důvody, neboť veřejně dostupných informací není mnoho a jsme odkázaní spíš na úniky, osobní informace nebo spekulace. Na druhou stranu uvedená nejasná a nekonkrétní obvinění vedou spíš k domněnce, že odvolání arcibiskupa Bezáka je mnohem více dílem intrik a mocenských zápasů, jejichž kořeny musíme hledat na Slovensku


poznámky k 2. části:

1Magister, Sandro: The Case of the "Bishop with a Human Face" Dismissed by the Pope viz http://chiesa.espresso.repubblica.it/articolo/1350329?eng=y
2Informace o některých zákulisních sporech v souvislosti s vatikánskou bankou informoval např. italský novinář a znalec Vatikánu Andrea Tornielli (nar. 1964), české čtenáře je možné odkázat třeba na článek na Umlaufovinách: http://umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=908
5Magister, Sandro: The Case of the Bishop Dismissed. A Reply viz http://chiesa.espresso.repubblica.it/articolo/1350335?eng=y
Reakce Anny Húščavové na blogu Svet kresťanstva: http://www.svetkrestanstva.sk/2012/10/bezakova-ekonomka-odmieta-obvinenia.html

1 komentář: